Zábřeh

Oprava pomníku esperanta a zkrášlení jeho okolí (Rottrův sad)

Anotace projektu

Autor navrhuje opravu unikátního pomníku světového jazyka - esperanta - v Rottrově sadu u Rudné ulice a okrášlení jeho okolí pomocí zahradnických úprav.

Jak využijí projekt obyvatelé?

Obnovený pomník dotvoří po letech spolu s novou výsadbou Rottrův sad, který byl založen na přelomu 20. a 30. let družstevníky zábřežské Družstevní osady a který byl výstavním sadem v rámci nejen Zábřehu, ale také Ostravy. Místo je dnes vnímáno především z hlediska průchodu a průjezdu po Rudné ulici, je navštěvováno v rámci komentovaných památek, zasloužilo by si „okrášlení“.

Popis projektu

Návrh se zaměřuje na dvě části: a) na opravu samotného pomníku z umělého kamene - od svého odhalení v roce 1952 pomník neprošel výraznější opravou (byl vytvořen však již roku 1934) a dnes se nachází v degradovaném stavu, který potřebuje zásah restaurátora. Návrh počítá s rozebráním jednotlivých kamenných dílů, jejich rekonstrukcí, opravou a vyznačením písma, vybarvením esperantské hvězdy a konzervací objektu. b) okrášlení prostoru kolem pomníku: 1. odstranění nevzhledných a přestárlých keřů za pomníkem 2. osazení prostoru: čtyři kvetoucí stromy s menší korunou + zástěna za pomníkem z živého plotu (buxus) 3. výsadba stálekvetoucího záhonu po stranách pomníku se zabráněním růstu plevele 4. instalace informační tabule o Rottrově sadě a o pomníku a jeho příběhu __________________________________________ Historie pomníku: V roce 1931 byla v Českém Těšíně založena Regionální esperantská liga, která sdružovala příznivce umělého mezinárodního jazyka, jehož zakladatelem byl Ludwig Lazar Zamenhof. Do ligy se zapojil také esperantský klub v Bohumíně. Bohumínský klub v roce 1934 ve spolupráci s Regionální esperantskou ligou odhalil v bohumínském parku pomník z umělého kamene, který oslavoval mezinárodní jazyk. Pomník na svém místě v místech, kde se sbližovaly hranice Československa, Polska a Německa, setrval až do začátku 2. světové války, kdy byl odstraněn a uschován v městském stavebním skladu v Bohumíně. Pomník objevený nacisty byl ostřelován a poničen. Bohumínští esperantisté po válce odhalili ve městě nový pomník v domnění, že byl původní kámen zcela zničen. O několik měsíců později byl při úklidu skladu objeven původní pomník. Jelikož v té době v Zábřehu nad Odrou působil pod vedením Aloise Kubaly silný Spolek esperantistů Komenský, byl původní bohumínský pomník darován do Zábřehu, opraven uměleckým výtvarníkem Janem Schoberem za částku 10.000 korun. Původně měl být pomník umístěn v malém parku u někdejší křižovatky ulic Česká a Zengrova, kde bylo pod mohutnou smuteční vrbou pohřbeno pět vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Družstva. Předseda zábřežských esperantistů Alois Kubala však doporučil umístění v Rottrově sadě, kde byl pomník instalován na podzim roku 1951. Pomník esperanta byl 11. května 1952 odhalen již esperantským odborem při Osvětové besedě Zábřeh v Rottrově sadu. Odhalení pomníku se dělo v rámci oslav 360 let od narození Jana Amose Komenského. Esperanto bylo jakožto jazyk polského rodáka uznáván také Sovětským svazem, a proto mezinárodnímu jazyku a jeho pomníku nic nestálo v cestě. Pomník s vybledlou zelenou hvězdou, symbolem esperanta, stojí v sadě dodnes, ač je notně zchátralý. Nese na sobě nápis: PAMÁTCE J. A. KOMENSKÉHO PRAOTCE ČESKÝCH PRŮKOPNÍKŮ IDEE POMOCNÉHO JAZYKA MEZINÁRODNÍHO VIA LUCIS 1641 XIX. 14 EFEKTIVIGIS DRO ESPERANTO 26. VII. 1887 1592 ESPERANTEM K SVĚTOVÉMU MÍRU 1952 RENOVIGIS OSVĚTOVÁ BESEDA FAKO DE ESPERANTISTOJ KOMENSKÝ